Antifragilita

Antifragilita je pojem popisující systém skupiny věcí, pro které jsou obecně negativně vnímané vlastnosti, jako volatilita, nahodilost, chaos nebo stresory vnímány pozitivně. Opakem antifragility je fragilita, která je definována jako křehkost věcí a jevů, které jsou neodolné. Antifragilita je mechanismus, který stojí za vším, co se postupem času mění (evoluce, kultura, politické systémy a další) a popisuje postup nejen překonávání otřesů a krizí, ale i následné těžení z nich a vycházení z nich silnější.[1] Zmiňované přírodní systémy ovšem není možné volatility, stresorů a nahodilosti zbavovat, protože by tím systém jedině utrpěl a stal se naopak fragilním. Taleb k tomu dodává: “vhodná míra stresu a chaosu prospívá”.[2]

Tento pojem poprvé vysvětlil ve své knize Antifragilita: jak těžit z nahodilosti, neurčitosti a chaosu libanonsko-americký ekonom a esejista Nassim Nicholas Taleb. Autor k pojmu dodává: “Porozumíme-li fungování antifragility, dokážeme vytvořit systematického a široce pojatého rádce pro neprediktivní rozhodování v podmínkách neurčitosti, ať už se týká obchodu, politiky, medicíny či životních situací obecně”.[3]

  1. Taleb, N.: Antifragilita: jak těžit z nahodilosti, neurčitosti a chaosu. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2014, 540 s. ISBN 978-80-7432-498-7. S. 7.
  2. Taleb, N.: Antifragilita, s. 9, 2014.
  3. Taleb, N.: Antifragilita, s. 8, 2014.

Developed by StudentB